Svazek obcí Mikroregion Novoměstsko byl založen 17 obcemi Novoměstska na ustavující schůzi dne 4. 9. 2001 v Novém Městě na Moravě, aby hájil oprávněné ekonomické, společenské a kulturní zájmy, chránil životní prostředí obyvatel Mikroregionu a řešil problémy přesahující rámec a možnosti jednotlivých obcí. Prvním předsedou byl zvolen pan Miloš Brabec a registraci svazku provedl dne 1. 10. 2001 Okresní úřad ve Žďáru nad Sázavou. V současně době je v Mikroregionu 30 členských obcí.

Mikroregion Novoměstsko v podstatě kopíruje území spádového obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Nové Město na Moravě. Zaujímá tak střední část okresu Žďár nad Sázavou a tvoří severovýchodní část kraje Vysočina. Na východě sousedí se Subregionem Velké Dářko, na jihu s Mikroregionem Velkomezeříčsko-Bítešsko, na východě s Mikroregionem Bystřicko a na severu s Mikroregionem Poličsko a Mikroregionem Hlinecko (oba Pardubický kraj). Novoměstská krajina patří z velké části do CHKO Žďárské vrchy a rovněž do chráněné oblasti akumulace vod. Je zde řada významných vodních zdrojů a v krajině jsou jak přírodě blízké lokální systémy, tak zbytky harmonické kulturní krajiny s vysokou scénickou hodnotou.

Územím mikroregionu prochází hlavní evropské rozvodí, ale z většiny plochy mikroregionu odvádí vodu přítoky Svratky (Fryšávka, Bobrava) do Černého moře. Jsou v něm četné rybníky, k jejichž založení přispěl výhodný geografický profil této oblasti (Medlov, Sykovec, Milovský rybník aj.). Tato rybniční soustava má nejen významnou úlohu vodohospodářkou, ale i rekreační.

Svojí rozlohou se Mikroregion Novoměstsko řadí k větším mikroregionům. Nízká hustota zalidnění dosahuje asi poloviny republikového průměru a také ve srovnání s okresní hodnotou je nepoměrně nižší. Přirozeným centrem území je sídlo ORP - Město Nové Město na Moravě, kde trvale žije 10 120 obyvatel. Významnějším střediskem s historickým zázemím je obec Jimramov, který má 1189 obyvatel. Pro sídelní strukturu mikroregionu je charakteristická její členitost, rozdrobenost a relativně velká hustota, což jsou typické znaky osídlení pro celou oblast Českomoravské vrchoviny. Venkovské osídlení je rozdrobeno do velkého počtu malých sídel a obcí.