NAVŠTIVTE ZAJÍMAVÁ MÍSTA V V REGIONU

01. 04. 2010 Autor: administrator Rubrika: Příroda (297 přečtení)

VLČÍ KÁMEN

Vrcholová část zalesněného kopce Nové boudy (Samotín - 774 m n. m.), 1,5 km jihovýchodně od obce Roženecké Paseky je od roku 1990 chráněná jako přírodní památka. Na skalnatém svahu vrchu se zachoval ojedinělý fragment společenstev smrkových bučin. Vzhledem k oplocení a zachování klidu v hnízdišti není území přírodní památky turisticky zpřístupněno, ale je možné do něj nahlédnou ze žluté turistické trasy mezi Zubřím a Koníkovem. V ochranném pásmu se nachází pomníček poslednímu střelenému vlku v této oblasti roku 1830.

 ČTYŘI PALICE

 Přírodní rezervaci Čtyři palice najdeme východním směrem od obce Křižánky a je součástí CHKO Žďárské vrchy. Tato oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1990, zaujímá rozlohu 7,36 ha a je v nadmořské výšce 628 - 732 m. Přírodní rezervaci Čtyři palice tvoří rulový skalní útvar připomínající čtyři palice, jež vznikly mrazovým zvětráváním hornin. Skalní útvar je obklopen balvanitými sutěmi a lesním porostem tvořeným smrkovými bučinami. Vrcholová skála je 50 m široká a 33 m široká a je z ní krásný výhled do údolí řeky Svratky  a na nedaleký vrchol Devět skal ( 836 m.n.m.). Skalní útvary se nazývají Děvín, Paličatá, Tvrz a nižší hřeben Opomenutá. Skály a skalní sutě jsou porostlé lišejníky a mechorosty. Do oblasti přírodní rezervace vede modrá, žlutá a zelené turistická značka. Zdejší skály jsou rovněž využívány horolezci jako cvičné stěny.

 METODKA - naučná stezka

Okružní naučná stezka vede po vrstevnici kolem vrchu Metodka (788 m). Na stezce dlouhé 3,5 km můžete obdivovat lidovou architekturu, přírodní krásy a daleké výhledy, dozvíte se o zdejší partyzánské činnosti za II. světové války i o tajemném pádu meteoritů. Ze stezky vede žlutě značená turistická trasa na vrchol, ze kterého můžete za dobré viditelnosti spatřit vrcholky Orlických hor, Kralického Sněžníku a dokonce i Praděd.

ŠTARKOV

Přírodní památku Štarkov, tvoří zajímavý skalní útvar v lesním porostu asi 1 km severozápadně od Nového Jimramova. Součástí přírodní památky je zřícenina hradu Štarkov, nazývaného také Skály či Starkov. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1980. Oblast památky se nachází ve výšce 650 - 679 metrů a zaujímá plochu 1,30 ha. Skalní útvar tvořící přírodní památku je rulový a byl vytvořem mrazovým zvětráváním ve čtvrtohorách. Na skalním útvaru jsou pozůstatky hradu Skály, jež byl vystavěný přímo do skály a skalních bloků. Hrad byl založen koncem 14. století a v roce 1588 se uvádí jako pustý. Do dnešních dnů se z hradu zachovaly pozůstatky okrouhlé věže a část hradeb. Skálu a zříceninu obklopuje jedlobučinový lesní porost. Ke zřícenině hradu a po západním okraji přírodní památky vede červená turistická značka z Nového Jimramova a modrá značka z Jimramova.

PASECKÁ SKÁLA

Vrcholový skalní útvar je ukázkou mrazového zvětrávání rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment lesních porostů přírodě blízké skladby smrkových bučin. Proto je také Pasecká skála chráněna jako přírodní památka již od roku 1979. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn. Horolezeckou činnost je možno provozovat celoročně, s výjimkou vyznačených úseků skalních útvarů Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštejn, kde je možné lézt jen v době od 1. července do 28. února. Nedaleko Pasecké skály najdete stejnojmenné rozcestí značených turistických cest (od Studnice, Medlova i Kadova).

 VÁVRŮV KÁMEN

 Skála, 1 km S od obce Pohledec, vlevo od silnice směr Koníkov (vlastní skála 735 m n.m., vrchol kopce 749 m n.m.). Chráněná přírodní památka, která vznikla mrazovým zvětráváním zdejších magmatických rul. Zvláštní tvar skály svádí k doměnce, že jde o bludný balvan. Vávrova skála je dobře přístupná a je z ní široký rozhled k jihu. Horolezecký terén.
 

BUCHTŮV KOPEC

Jednou z dominant Žďárských vrchů je Buchtův kopec. Rozhodně je nepřehlédnutelný a to hlavně díky radiolokátoru umístěném na jeho vrcholu. Tím se také stává nejvýše položeným obydleným místem v této lokalitě. Radar na Buchtově kopci, jehož provoz byl zahájen v dubnu roku 1997, zná téměř každý návštěvník Žďárských vrchů. Málokdo si však mohl dopřát výhled na okolí z jeho vrcholu. Ani to ale není nemožné. Po domluvě to případným zájemcům pracovníci Řízení letového provozu České republiky umožní.

DRÁTENICKÁ SKÁLA

  Drátenická skála je jednou z nejkrásnějších a nejvýraznějších skal ve Žďárských vrších. Od roku 1976 je jeí okolí chráněno jako přírodní památka. Leží na okraji lesa asi 200 m severozápadně od obce Blatiny. Vrcholový skalní útvar byl zformován do podoby mohutné skalní hradby s charakteristickými prvky mrazového zvětrávání rulových hornin. Nejvyšší z vrcholů - Sokol - dosahuje výšky 35 metrů. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních porostů smrkových bučin. Skalní útvar je vzhledem k blízkosti rekreačních lokalit enormně turisticky i horolezecky využíván a často tak dochází k nevratnému poškozování přírody. K Dráteníčkám, jak bývají skály také nazývány, vede červená turistická trasa ze Sněžného nebo zelená z Kadova přes Samotín.

PROSIČKA

Skalní útvar v lesním komplexu asi 2 km jihozápadně od obce Jimramov. Skalnatý hřbet s rozsáhlým kamenným mořem a suťovými svahy je dokladem mrazového zvětrávání rulových hornin v chladných obdobích pleistocénu. Skály jsou turisticky zpřístupněny po modře značené stezce mezi Jimramovem a Javorkem, horolezecky nejsou využívány. Z Prosičky je pěkný výhled jihozápadním směrem na zříceninu Štarkov.

BOHDALEC

 Vrchol, tyčící se ve východní části Žďárských vrchů, jedna z dominant této oblasti. Součástí CHKO Žďárské vrchy, je právě vrchol Bohdalec. Jeho severní stráň, souvisle zalesněná, se sklání k pravému břehu řeky Fryšávky, jižní svah, lučinaté povahy s remízky, se stáčí k obci Odranec k místu, kde pramení Věcovský potok. Z temene kopce vystupují rulové skály, které dostaly svůj tvar díky mrazovému zvětrávání, a proto jsou označovány za mrazové sruby. Na svazích Bohdalce se ještě v polovině minulého století těžila železná ruda. Na jihovýchodě se nachází výběžek zvaný Kutina, který je vyhledáván především pro krásný výhled na Vysočinu. Na tento vrchol se nejlépe dostanete od jihu z obce Odranec po turistické cestě modré barvy - asi 1,5 km, nebo po cestě značené zeleně, která vede ze Sněžného a na vrcholu končí. Ta je dlouhá asi 4 km a stoupá strmým severním svahem od Fryšávky. Dostupné pěšky, horské kolo.

MALINSKÁ SKÁLA

Přírodní památku Malinská skála najdeme západně od obce Milovy a je součástí CHKO Žďárské vrchy. Toto území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1976, zaujímá rozlohu 5,75 ha a je v nadmořské výšce 725 - 811 m. Přírodní památku Malinská skála tvoří 200 m dlouhý rulový skalní útvar s navazujícím balvanovým proudem. Kolem skal roste lesní porost s převahou smrkových bučin. Skály dosahují výšky 20 m a nejvýznamnější skalní útvary jsou Výspa, Srnčí věž, Škuner a Buldok. Ze skalního útvaru je krásný výhled na dole se rozkládající obce, na Buchtův kopec, Paseckou skálu, Dráteník či Čtyři palice. Na skalách a skalních sutích roste lišejník. Skály jsou využívány horolezci jako cviční horolozecký terén. Kolem přírodní památky prochází červená turistická značka vedoucí z obce Sněžné.

DEVĚT SKAL

Devět skal - nejvyšší bod Žďárských vrchů s nadmořskou výškou 836 metrů leží asi 3 km jihozápadně od obce Křižánky. Od roku 1976 je toto území chráněno jako přírodní památka. Rozsáhlý skalní systém s nejvyšším vrcholem oblasti je ukázkou mrazového zvětrávání rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.Vrcholové skály jsou přístupné po modré a žluté turistické značce z Herálce, Svratky a Křižánek a na jedné z nich je vybudována vyhlídka. Horolezeckou činnost je možno provozovat na severní stěně hlavního hřebene a jižních stěnách skalních útvarů Trůn, Záludné a Žďárské věže. Mluvíme o nejvyšším vrcholu Žďárských vrchů, který se pyšní svými 836 metry. Má upravenou vyhlídku na rulových skalách typu skalního města. Dostupné pouze pěšky celý rok

LISOVSKÁ SKÁLA

Skalní útvar v lesním komplexu asi 5 km jižně od obce Svratka, jen pár stovek metrů jižně od Devíti skal. Lisovská skála s navazujícím balvanovým mořem je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve vrcholových partiích Žďárských vrchů. Tvoří ji dva na sebe navazující skalní hřebeny s délkou 44 a 35 m s výškou stěn až 12 m. Zvětráváním podél vodorovných puklin byla vytvořena výrazná lavicovitá odlučnost bloků a na temeni zformován tvar skalního hřibu. Pod stěnou mrazového srubu je odlámaná úpatní suťová halda, na níž navazuje výše zmíněné balvanové moře o rozměrech 80 x 50 m.Kolem Lisovské skály vede červená turistická trasa spojující Sněžné a Škrdlovice.

MILOVSKÉ PERNIČKY

Skalní útvar v lesním komplexu asi 1,5 km severovýchodně od obce Křižánky je chráněn jako přírodní památka. Skupina rulových skalních útvarů s charakteristickou modelací je dokladem kryogenních procesů probíhajících v chladných obdobích pleistocénu. Na balvanitých sutích se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin. Nejmohutnější Poradní skála dosahuje výšky 25 m. Skály jsou modelovány výraznou lavicovitou odlučností a na jejich temenech byly zvětráváním vytvořeny skalní mísy, lidově „Perničky“, jimž byl dříve přisuzován umělý původ a kultovní funkce.Skalní útvar je turisticky zpřístupněn, k Perničkům vede modrá značka z Křižánek. Horolezeckou činnost je možno provozovat pouze na vyznačených úsecích Poradní skály. Na skalních útvarech Mohyla a Cestář je zakázána.

NAUČNÁ STEZKA ŽÁKOVA HORA - TISŮVKA

Cikháj – Okružní trasa Tisůvka – Žákova hora procházející centrálním hřebenem Žďárských vrchů má výchozí místo v obci Cikháj. Seznamuje návštěvníky s místy partyzánského odboje v letech II. světové války, přírodními zajímavostmi, historickým vývojem krajiny a dokonce umožní návštěvníkům prověřit svou zdatnost. Délka trasy je přibližně 10 km, na cestě má 12 zastavení a návštěvník si může zvolit ze dvou okruhů, přičemž doba obchůzky jednotlivých okruhů představuje asi dvě hodiny.

NAUČNÁ STEZKA VELKÉ DÁŘKO

Okolo Velkého Dářka vede stejnojmenná naučná stezka, která prochází dvěma národními přírodními rezervacemi připomínajícími svým vzhledem severskou tajgu - Dářkem a Radostínským rašeliništěm. Naučná stezka má délku 12 km a na 15 zastavení seznamuje s historií rybníka, s ochranou přírody v CHKO Žďárské vrchy, s významem rašelinišť pro krajinu či s místními druhy vodního ptactva. Stezka je určena pouze pěším turistům. Nejvhodnějšími nástupními místy jsou Škrdlovice, Karlov nebo Radostín.
 

EVROPSKÁ ROZVODNICE

Žďárské vrchy jsou prameništěm několika našich významných řek. Evropská rozvodnice, která prochází hřebeny Žďárských vrchů, odděluje povodí Severního a Černého moře. Severovýchodní část (asi 54 %) je odovodňována řekami Chrudimkou, Sázavou a Doubravou do Severního moře a jihovýchodní část (asi 46 %) řekami Svratkou a Oslavou do Černého moře. Lokalita U sražené vody, která leží na evropské rozvodnici v blízkosti vrcholu Žákovy hroy, spojuje umělou strouhou vodu obou úmoří.

VÍRSKÁ PŘEHRADA

Přehrada byla postavena v 50. leltech 20. století na řece Svratce u obce Vír. Přehrada slouží jako zásobárna pitné vody i jako vodní elketrárna. Cyklisty, pěší i běžkaře může doslova do ráje zavést pravobřežní cesta kolem Vírské přehrady. Zachovalá a čistá příroda, krásné výhledy a k tomu ještě poučení, které na instalovaných panelech nabízí nedávno otevřená Svratecká vodohospodářská naučná stezka.

HRAD PERNŠTEJN

Bývalé rodové sídlo pánů z Pernštejna představuje jeden z našich nejmohutnějších hradů se vzácně dochovanou goticko-renesanční architekturou. Hrad byl vybudován jako neodbytná pevnost posazená na vysokém skalním ostrohu nad říčkou Nedvědičkou. Je obklopen promyšlenou soustavou mohutných hradeb, příkopů a obranných věží. Hrad nebyl nikdy dobyt a nepodlehl ani obléhání Švédů během třicetileté války. Tel. 566 566 101, www.hrad-pernstejn.cz

POUTNÍ KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO

Poutní kostel na Zelené hoře je vrcholné dílo české barokní gotiky. Projektvznikl velice rychle, patrně mezi dubnem a srpnem r. 1719. Základní myšlenka Václava Vejmluvy byla Santinim rozpracována do konečné výtvarné podoby. Stavba byla postavena v letech 1719-1722. Ve stavbě se opakuje symbolika čísel a tvarosloví. Sám kostel je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy, což je symbol nejen pěti ran Kristových, ale také pěti hvězd mučedníka sv. Jana Nepomuckého. Tato unikátní stavba je od r. 1994 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.

ROZHLEDNA ROSIČKA

Rozhledna Rosička stojí na stejnojmenném vrcholku (644 m.n.m.), jež se zvedá západně nad obcí Rosička. Rozhledna je 42 m vysoká a tvoří ji telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou. Ta je ve výšce 24 m a je celoročně volně přístupná veřejnosti. Z rozhledny je pěkný kruhový výhled a na zábradlí ochozu jsou umístěny tabule s popisem okolní krajiny. Vidět můžeme Ždár nad Sázavou, Přibyslav, vrcholky Ždárských vrchů či obce rozkládající se v nedalekém okolí. K rozhledně nevede značená turistická trasa. K rozhldeně dojdeme, či dojedeme vydáme-li se z obce Rocsička západně směrem do obce Nižkov. Po 500 m od okraje obce je po pravé straně silnice malé parkoviště a z něj dále po lesní cestě k rozhledně, která je pěkně vidět.

 ROZHLEDNA KARASÍN

Rozhledna Karasín je postavena na hřbetu kopce Zadní skála (712 m) na okraji obce Karasín, která leží asi 3 km severně od Bystřice nad Pernštejnem. Rozhledna stojí v nadmořské výšce 707 m a je to 30 m vysoká betonová stavba. Karasín má jednu vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 m a rozhledna je celoročně volně přístupná veřejnosti. Zajímavostí rozhledny je bezbariérový přístup pro vozíčkáře. U paty rozhledny byla vybudovaná restaurace. Z rozhledny je pěkný výhled na vodní nádrž Vír, na okolní obce, na vrcholky Ždárských vrchů či na Svrateckou hornatinu. Z obce Karasín vede k rozhledně červená turistická značka a značená trasa cyklostezky. Z obce Karasín nás k rozhledně dovedou směrové tabulky.

 STUDÁNKY BARBORKA A VITULKA

 Tři Studně - Studánky Barborka a Vitulka najdeme v pěkném lesním zákoutí s lavičkami kam chodili odpočívat i hudební skladatelé Bohumil Martinů a Vitězslava Kaprálová.

Zdroj informací: CHKO Žďárské vrchy a IC Nové Město na Moravě

Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Pošli upozornění na článek | Verze pro tisk